Když hvězdy zhasnou,
když ptáci ztichnou,
sedíš na lavičce,
jsi tak tiše.

Sedíš, na nic nemyslíš,
jen do tmy hledíš,
na poblikávající světlo lampy
si tvoje modrý oči zvykly.

Lampy se brzo pozhasínají,
všichni kolem usínají,
ty sedíš nehnutě,
dokud něco netrkne tě.

Když hvězdy zhasnou,
když lid usnou,
ty čekáš na záchranu,
nikdo pro tebe prstem nehnul.

dyž hvězdy zhasnou,
když ptáci ztichnou,
někdo na tebe myslí,
jak ti pomoct neví.

Když hvězdy zhasnou,
když odejdeš domů,
nebe pláče smutkem,
že skončil den,
že nesedíš am,
kde sedáváš..

Když hvězdy zhasnou,
když tvé oči se zavřou,
myslíš jen na jednu,
tvého srdce vysněnou,
Ty nevíš, že je blíž,
blíž, než si myslíš..

Když hvězdy zhasnou,
tvé oči usnou,
ptáci ztichnou,
všude je klid,
ten posvátný klid

By Alíík